Textilnictví

Textilnictví – využití konopného vlákna

Konopí je nejstarší pěstovaná textilní rostlina na světě. Ještě ve 30. letech 20. století bylo konopí po lnu druhou nejpoužívanější přírodní tkaninou. Rozvoj pěstění byl přerušen dovážením levné bavlny z kolonií. Konopná vlákna jsou ze všech přírodních rostlinných vláken nejodolnější vůči působení tepla, světla, vody a povětrnostním vlivům. V létě látka chladí a v zimě nevymrzne. Oděvy z konopí zadržují UV záření, odvádí pot a kvůli absenci bílkovin jsou přirozeně chráněny před napadením moly. Obsah kyslíku zase nedovoluje tvoření anaerobních bakterií a přítomnost oleje pomáhá tlumit kožní plísňová onemocnění. Potraviny zabalené do konopného plátna zůstávají dlouho čerstvé. Mattioli ve svém bylináři uvádí v r. 1562 jako léčebný prostředek konopné plátno. To ostatně k léčebným účelům používali i českoslovenští lékaři koncem 2. světové války. Díky trvanlivosti a odolnosti se používají na různé technické textilie. Nebylo výjimkou, že se na plachty a lana jedné lodi spotřebovalo až 100 tun konopí. Z něj také bylo vyrobeno až devadesát procent všech lodních plachet. Levi Strauss ušil své první džíny pro zlatokopy právě z konopí.

Slovo kanafas je holandská výslovnost slovního základu z řeckého slova Kannabis.

 

Konopí na Valašsku

Zhotovení textilií bylo v historii činností velmi náročnou. Začínala jarními polními pracemi, přes letní sklizeň a podzimní a zimní zpracování stonků na vlákno a finální textilii. Valašské podhorské klima vyhovovalo hlavně lnu. Konopí, které vyžaduje teplejší klima, se pěstovalo spíše na jižním Valašsku nebo v okolních regionech. Z konopné příze se nejčastěji vyráběly lana, pytle, plachty, ale i oděvní součásti.